Bezpečná výživa- netradiční potraviny, potraviny nového typu a doplňky (1.část)

28.12.2017

Na začátku prosince se konal na VŠCHT další seminář z cyklu Bezpečná výživa, tentokrát na téma nových a netradičních potravin. I když o těchto seminářích vím dlouho, podařilo se mi na něj dostat letos poprvé. Buď jsem byla mimo Prahu, zapomněla se včas zaregistrovat nebo bylo mnoho povinností do školy. Byla jsem tedy zvědavá, jak to bude probíhat a trošku se obávala, jestli tam nebude moc chemie, s kterou nejsem úplně kamarádka :D. Byla jsem ale mile překvapena a večer jsem ze sálu spokojeně odcházela s hlavou jako balón ze všech těch nových informací. A o čem že to tedy bylo?

1.Legislativní rámec pro potraviny nového typu

Na tuto přednášku jsem se moc netěšila, protože právo rozhodně není můj oblíbený obor. Přednášející Mgr. Karolína Mikanová z Ministerstva zemědělství to však pojala velmi zábavnou formou, takže jsem se zde opravdu nenudila. Vysvětlila nám, co z právního hlediska potraviny nového typu (PNT) vlastně znamenají. Tyto potraviny např. nesmí být pro spotřebitele nebezpečné, nesmí jej uvádět v omyl, dále jsou to potraviny vzniklé po roce 1997 či PNT nemají doloženou historii konzumace. Dále se zabývala celým koloběhem a s ním spojeným úskalím schvalování PNT na trh a poté uvedla pár příkladů PNT z praxe. Zajímavé bylo rozhodně téma hmyzu, jakožto zdroje bílkovin pro budoucnost, a jeho porovnání s potravinami dnešní doby. Od roku 2018 už by potraviny s hmyzem měly být legislativně schváleny, takže veškeré akce typu food festivalů, kde se hmyzí tyčinky a spol. objevovaly, by měly být konečně legální. Koho by toto téma více zajímalo, může zabrousit na tyto weby: https://www.bezpecnostpotravin.cz/, https://eagri.cz/public/web/mze/.


2. Duše a střevo- střevní mikrobiom a psychika

Střevní mikrobiom (označovaný též jako gut brain) je relativně žhavé téma poslední doby a na každém druhém semináři byla o něm řeč. Ještě aby ne, když se za poslední desetiletí prokázalo, co vše v našem těle ovlivňuje. Ať už je to vliv na metabolismus, chování, zdraví, vznik patologických stavů, ovlivňování produkce hormonů či preference při výběru potravin. Slova se ujal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc., kterého jsem na toto téma slyšela hovořit již podruhé, a jehož přednášky jsou nejen poučné, ale i neskutečně zábavné. Shrnu zde pár nejdůležitějších informací, jelikož je toto téma opravdu rozsáhlé.

V lidském těle máme zhruba 10x více mikrobů než všech ostatních buněk dohromady. Lidský mikrobiom je z 90% tvořen dvěma hlavními skupinami (zbylých 10% je individuálních). První je skupina bakterií Firmicutes, které se v hojnější míře nacházejí u obézních jedinců, či u osob preferujících více bílkovin a tuků ve stravě. Druhou skupinou jsou bakterie skupiny Bacteroidetes, kam patří i bakterie rodu Prevotella. Tato skupina má na tělo příznivý dopad, a proto bychom se měli snažit, aby naše střeva více osidlovala tato skupina bakterií. Jejich růst lze podpořit příjmem prebiotik (=potrava pro probiotika), které se vyskytují především v zakysaných mléčných výrobcích, luštěninách (fazole) a zakysaném zelí. Dále růst prospěšných bakterii podpoří příjem potravin bohatých na vlákninu (obecně ovoce a zelenina), vývar z kostí či lehké snížení příjmu jednoduchých sacharidů. Další zajímavostí byla zmínka o fekální transplantaci, která se v USA používá jako léčebná metoda (v ČR experimentálně), nebo upozornění, že po konzumaci jednoho balení antibiotik máme náš střevní mikrobiom rozhozený na dalšího půl roku. Byla nám doporučena kniha 10% člověka od Allana Collena, zatím jsem ji však sama nečetla, ale doufám, že to časem napravím.


3. Bojíte se genů? Fakta o Geneticky Modifikovaných Organismech (GMO)

Třetí přednáška se týkala Geneticky Modifikovaných Organismů, což je hodně ožehavé téma. Ing. Kamila Zdeňková, PhD. z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT zahájila svoji část semináře otázkami a to, zda mají potraviny (např. rajče) vlastní genom a zda tedy jíme geny. Odpověď na obě je ano a není na tom nic škodlivého. GMO znamená organismus, u kterého byl cíleně změněn genetický materiál (DNA, RNA) a to pomocí 3 možných procesů (genový knock-out, vložení cizího DNA do segmentu DNA příjemce, změna v primární sekvenci DNA). GMO mohou být mikroorganismy, díky čemuž např. získáváme inzulín, živočichové, např. losos prodávající se v Kanadě a USA, nebo rostliny. U rostlin (a nejen u nich) je kladen důraz na odolnost vůči herbicidům, zlepšení nutričních vlastností, rychlejší růst či snížení alergenů v potravině. Nejrozšířenější GMO potraviny jsou sója, kukuřice, řepka či bavlník. V ČR bylo do letošního roku povoleno pěstování GMO kukuřice, od roku 2018 by se tu neměly pěstovat žádné GMO potraviny. A dále se v této přednášce diskutovalo o značení těchto potravin (GMO,GMO free, non-GMO). Bylo vidět, že inženýrka Zdeňková je odborníkem na svém místě. Už jen kvůli tomu, že se celá přednáška nesla v neutrálním tónu a názor přednášející na tuto problematiku nebyl znám ani po skončení přednášky. To umí opravdu jen málokdo, aby posluchače svým názorem neovlivnil.

Pokračování brzy ;)